Podmínky a výše finanční podpory válečným uprchlíkům se od léta změní. Dotkne se to i ubytovatelů.
S červencem dozná státní podpora bydlení pro lidi v režimu dočasné ochrany radikální proměny. Změny se týkají nouzového bydlení, ale i příspěvku pro solidární domácnosti.
Dosavadní už zaběhnutý systém státní podpory pro válečné uprchlíky z Ukrajiny se k 1. červenci radikálně promění.
Sníží se humanitární dávka, kterou Česko podporuje dospělé lidi s dočasnou ochranou. Státem hrazené nouzové ubytování zůstane jen pro specificky ohrožené skupiny Ukrajinců.
A zásadní změna nastává i pro domácnosti, které Ukrajince ubytovávají. Už nebudou dostávat příspěvek od státu, ale nově budou muset peníze vymáhat od uprchlíků, kterým se příspěvek na bydlení - pokud na něj budou mít nárok - promítne přímo do humanitární dávky. Navíc se ubytovatelé budou muset zaevidovat do nové databáze.
„Druhé čtvrtletí je takové přechodné období. Lidé, kteří poskytli svou nemovitost, prosíme o zvýšenou pozornost,“ naléhal Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministr práce a sociálních věcí.
„Pomoc, kterou poskytujeme uprchlíkům, se budeme snažit adresněji a lépe cílit. Zároveň budeme vytvářet jasnou motivaci pro lidi, kteří mohou být aktivní na trhu práce,“ dodal ministr.
Přečtěte si více podrobností o jednotlivých změnách, na které by se měli ubytovatelé i váleční uprchlíci během následujících týdnů připravit:
Nově se začne od července humanitární dávka vázat k existenčnímu minimu namísto životního minima. To znamená propad příspěvku u dospělého člověka o 1730 korun. Osoba s dočasnou ochranou tak bude moci pobírat 3130 namísto 4860 korun.
Výpočet humanitární dávky bude ovšem složitější: Odvíjí se od doby, po kterou je udělená dočasná ochrana.
Do 150. dne platí u dospělého člověka dále životní minimum 4860 korun, po 150. dni je to už zmíněných 3130 korun.
Obecně bude dále platit, že dítě do 18 let má nárok na 3490 korun. Nově se ale zavádí kategorie zranitelných osob. Pro ně dál bude dávka rovná životnímu minimu, osoby se zdravotním postižením pak budou mít nárok na 7290 korun.
V únoru vyplatilo Ministerstvo práce podle dat, která zveřejňuje, přes 102 tisíc humanitárních dávek.
Mezi zranitelné skupiny se počítají senioři nad 65 let, těhotné ženy a osoby pečující o děti do šesti let, studenti a děti do 18 let, ale i lidé se zdravotním postižením a osoby o ně pečující.
Pokud průkaz nemají, tak budou muset v Česku projít procesem uznání zdravotního postižení.
„Pokud si osoba přinesla průkaz zdravotně postiženého z Ukrajiny, tak jsme ho schopni akceptovat. Pokud došlo ke změně zdravotního stavu na území České republiky, tak tato osoba bude muset standardně podstoupit kolečko posudků,“ vysvětloval ministr Jurečka, jak se budou zdravotně hendikepovaní prokazovat.
Od července se zásadně promění způsob odměňování těch, kteří Ukrajincům nabízejí ubytování. Příspěvek už úřady práce nebudou posílat českým ubytovatelům, ale bude vyplácený lidem s dočasnou ochranou společně s humanitární dávkou.
Upraví se i výše příspěvku, odvíjet se bude od více proměnných. „Nelze úplně paušálně říct výšku. Bude posuzován podle příjmu, podle osob v domácnosti,“ uvedl ministr.
Nařízení by vláda chtěla schválit během května tak, aby měli ubytovatelé i lidé s dočasnou ochranou dostatek času se na změnu připravit. Příspěvek na ubytování Ukrajinců v únoru čerpalo přes 23 tisíc domácností.
Novinkou ještě je, že ubytovatelé by se měli zaregistrovat do nově vzniklé evidence. Pokud nebudou v evidenci, nedostanou u nich ubytovaní uprchlíci příspěvek na bydlení v plné výši.
„Děláme to z těch důvodů, abychom věděli, kde ti lidé bydlí, v jakých nemovitostech, aby podpora byla co nejvíce konkrétní,“ říká ministr práce Marian Jurečka.
Pověřený ředitel Úřadu práce Karel Trpkoš zdůrazňuje, že z evidence budou majitelům nemovitostí plynout výhody.
„Systém je postavený tak, aby majiteli poskytoval dostatek informací. Snažili jsme se to vyladit tak, abychom vám celou dobu hlídali, jestli jsou uprchlíci řádně přihlášení, jestli mají na dávku nárok. Cíl je jednoduchý: Majitel, který poskytuje byt, musí mít dostatek informací k tomu, aby věděl, že uprchlík dostane podporu v takové a takové výši a samozřejmě pak může s touto informací pracovat dál v rámci nájmu,“ uvádí Karel Trpkoš.
Ministr práce Marian Jurečka také upozornil, že si jeho resort vyhodnocuje, jestli nezruší v rámci solidárního příspěvku podporu sdíleného bydlení. Aktuálně přitom platí, že za u sebe doma ubytovaného uprchlíka může vlastník žádat tři tisíce za osobu na měsíc. Maximálně pak devět tisíc za tři a více osob.
„Zatím je plánované, že by tato forma ubytování končila 30. června. Ale je to možné ještě prodloužit o nějaké další měsíce. V tento okamžik se s tím úplně nepočítá,“ uvedl Marian Jurečka s tím, že bude ministerstvo ještě případnou změnu vyhodnocovat.
Lidem s dočasnou ochranou, kteří jsou v České republice déle jak 150 dní a nespadají mezi zranitelné skupiny, přestane stát od července proplácet nouzové ubytování.
„U těchto lidí výrazně poklesne částka, kterou stát bude na jejich ubytování vyplácet. Budou mít nárok jen na humanitární dávku zvýšenou o příspěvek na ubytování. Je proto potřeba, aby aktivněji hledali cestu k zajištění jiné formy bydlení,“ uvedl ministr Jurečka a dodal, že zároveň se mohou vyjednat s poskytovateli nouzového ubytování nové podmínky.
Podle údajů, které redakce Seznam Zpráv dostala od ministerstva, bylo v březnu nouzově ubytováno okolo 78 tisíc uprchlíků. Odhady pak mluví o tom, že mezi zranitelné osoby lze počítat zhruba třetinu až polovinu z nich.
To znamená, že do července si bude muset zajistit bydlení za nových podmínek velmi pravděpodobně 39 až 52 tisíc uprchlíků z Ukrajiny.
