Prvním návrhem ze souboru je návrh zákona o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Ze strany MPSV navrhované opatření znamená, že příchozí uprchlíci, kterým je vydáváno speciální vízum za účelem strpění, budou mít na trhu práce stejná práva a povinnosti pro účely zaměstnanosti, jakými disponují cizinci s povoleným trvalým pobytem. Držitelé speciálního víza za účelem strpění tak budou moci za účelem zajištění vlastní obživy vstupovat do základních pracovněprávních vztahů bez nutnosti žádat o zvláštní veřejnoprávní povolení. Uvedený status bude znamenat mj. nárok uprchlíků na podporu v nezaměstnanosti v měsíční výši 5 558 Kč.
Navrhovány jsou také úpravy v zákoně o dětské skupině, a to s cílem pomoci s adaptací a začleněním rodičů uprchlíků a jejich dětí. Poskytovatelům služby péče o dítě v dětské skupině bude v případě péče o děti uprchlíků možné hradit příspěvek na provoz ze státního rozpočtu. Vzhledem k potřebě integrace osob z Ukrajiny na trh práce a poptávce po službě péče o dítě ze strany ukrajinských rodičů je navrženo, aby i cizinci s dočasnou ochranou mohli vykonávat péči o dítě v dětské skupině. Rovněž bude uprchlíkům z Ukrajiny v nepříznivé sociální situaci, kteří vyžadují pomoc či péči jiné osoby, zajištěna potřebná péče, a to i ta, která se v České republice zajišťuje za úhradu. Na druhé straně se navrhuje umožnit uprchlíkům výkon povolání pracovníka v sociálních službách na základě čestného prohlášení o bezúhonnosti a o dosaženém stupni vzdělání. Vzhledem k dynamice ozbrojeného konfliktu na území Ukrajiny a jeho dopadů na osoby hledající útočiště v České republice se navrhují dvě nové formy pomoci.
Druhý návrh zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny je z pera ministerstva vnitra. Stěžejním principem navrhované právní úpravy je stanovení zvláštních postupů spojených s legalizací pobytu osob přicházejících na území ČR v důsledku probíhajícího ozbrojeného konfliktu na území Ukrajiny. Jedná se o speciální právní úpravu k zákonu o dočasné ochraně cizinců. Stanoví se, že i cizinci původem z Ukrajiny, kteří již na území ČR po vypuknutí ozbrojeného konfliktu přišli a bylo jim uděleno vízum za účelem strpění se považují za osoby, kterým se poskytuje dočasná ochraně podle tohoto nového zákona. Návrhem se řeší i poskytování zdravotních služeb uprchlíkům na našem území, které budou maximálně operativně hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
Třetí je návrh zákona o zvláštních pravidlech v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny. Navrženým zákonem se stanoví zvláštní postupy spojené s přístupem ke vzdělávání uprchlíků z Ukrajiny přicházejících na území ČR. Řeší se přijímání příchozích osob k předškolnímu, základnímu, střednímu a vyššímu odbornému školství a stanoví se zvláštní pravidla pro obsah vzdělávání těchto osob. Navrhují se také zvláštní pravidla pro vysoké školy.
Čtvrtý zákon je připraven ministerstvem financí jako návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s podporou Ukrajiny. Cílem navrhovaných změn je daňová podpora dobročinné aktivity poplatníků směřující k pomoci státu Ukrajina a jeho obyvatelům v probíhajícím válečném konfliktu (při splnění určitých obecných podmínek). Z pohledu podnikatelů a zaměstnanců firem jde zejména o dočasné rozšíření
V návrhu zákona se současně navrhuje prodloužit dobu navýšení nejvyšší hodnoty bezúplatného plnění, kterou lze v úhrnu odečíst od základu daně, na 30 % o jeden rok (v souvislosti s koronavirovou krizí vyšší limit platil pro roky 2020 a 2021).
Navrhuje se urychlené projednání návrhů zákonů v tzv. stavu legislativní nouze. U návrhu MF potom, aby s návrhem zákona Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas již v prvém čtení.
Vzhledem ke zvýšenému zájmu občanů Ukrajiny o práci v ČR se v posledních dnech setkáváme se situací, kdy zaměstnavatel, který je flexibilně ochoten a schopen zaměstnat uprchlíka z Ukrajiny, opakovaně naráží na to, že jeho poskytovatel pracovně-lékařských služeb odmítne této osobě provést vstupní prohlídku do zaměstnání z důvodu, že nemá výpis z dokumentace od registrujícího praktického lékaře. Z uvedeného důvodu jsme ve spolupráci se Sdružením praktických lékařů ČR a Svazem obchodu a cestovního ruchu navrhli řešení, o kterém bude v nejbližších dnech vedeno jednání. O finální podobě vás budeme informovat.
HK ČR ve spolupráci s partnerskou firmou nula advisory s.r.o. vytvořila informační platformu pro nově příchozí občany Ukrajiny prostřednictvím digitální wallet karty, kterou nabídne k využití resortu ministerstva vnitra. Platforma má sloužit k zajištění efektivní a komplexní informovanosti ukrajinských občanů a v důsledku tak přispět k jejich co nejrychlejší integraci a zapojení do běžného a pracovního života.
Uvědomujeme si, že další významnou komplikací pro podnikatele a živnostníky je také nedostatek vybraných komodit, jakožto vstupních zdrojů pro hospodářskou činnost. Tento problém se zdaleka netýká pouze oborů jako např. hutnictví či stavebnictví, ale i mnoha dalších. Situace, která byla významně ovlivněna koronavirovou pandemií, je bohužel v současnosti umocněna rovněž probíhajícím válečným konfliktem na Ukrajině. I na toto téma iniciujeme jednání s představiteli státu ve snaze pomoci řešit tento mnohdy až kritický stav.
Významným aktuálním problémem je růst cen a vývoj inflace. Vedení HK ČR se tímto tématem soustavně zaobírá. Naposledy o věci diskutovalo včera prezidium, které si všímalo např. růstu cen pohonných hmot. Je patrné, že bez zavedení včasných opatření je přímo ohrožena konkurenceschopnost českých dopravních firem i mobilita zboží a osob, proto jsme navrhli, aby stát uplatnil svá vlastnická práva ve firmě ČEPRO, který je jedním z největších velkoobchodníků s palivy v České republice a zároveň provozuje síť s 200 čerpacími stanicemi, čímž by ovlivnil cenu pohonných hmot na trhu. Detailní informace naleznete v této tiskové zprávě.
Samostatným tématem je samozřejmě i energetika. Vnímáme dramatické dopady na vaše podnikání, a proto se danému tématu intenzivně věnuje Energetická sekce HK ČR, která v rámci svých pravidelných zasedání za účasti zástupců gesčně příslušných ministerstev a předsedy ERÚ navrhuje a diskutuje možná řešení.
S ohledem na aktuální situaci na Ukrajině byla veškerá vízová agenda na GK ve Lvově a na ZÚ v Kyjevě přerušena. Dále byl dne 28. 2. 2022 na základě usnesení vlády ČR s okamžitou platností zastaven příjem žádostí a výdej víz občanům Běloruska na všech zastupitelských úřadech ČR v zahraničí a to bez výjimek. Toto opatření se týká i žadatelů již zařazených do Programů kvalifikovaný zaměstnanec, vysoce kvalifikovaný zaměstnanec a klíčový a vědecký personál a stejně tak žadatelů o krátkodobá schengenská víza podávaná na základě potvrzení ústředních orgánů státní správy (dříve ve státním zájmu).
Příchozí žádosti, podány na Hospodářskou komoru ČR i další regionální komory, zůstanou evidovány a připraveny na následné zařazení do Programu kvalifikovaný zaměstnanec. V současné době nebudou žádosti zasílány na příslušná ministerstva.
Dle aktuálních informací ukrajinští občané s platným pasem mohou přijet na území ČR v rámci bezvízového styku v délce 90 dní. Pro pobyt v ČR se musí do 3 pracovních dnů zaregistrovat na Policii ČR a zdravotně se pojistit.
Občan Ukrajiny si může zažádat o speciální dlouhodobé vízum na pracovišti Ministerstva vnitra, na základě kterého si může požádat o povolení k zaměstnání na příslušném Úřadu práce. Zaměstnavatel nejprve musí ohlásit volné pracovní místo příslušnému Úřadu práce a současně vyjádřit svůj zájem zaměstnat cizince na základě povolení k zaměstnání. Dále je zapotřebí s budoucím zaměstnancem uzavřít pracovní smlouvu. Smlouva je jednou z příloh žádosti o povolení k zaměstnání.
V současné době jednáme s resorty o případném přerozdělení a navýšení kvót u ostatních zemí Programu.
Odborné stanovisko právní sekce Ministerstva práce a sociálních věcí:
V případě, že občan Ukrajiny, který je zaměstnancem českého zaměstnavatele, požádá v souvislosti s povolávacím rozkazem, který obdržel, o poskytnutí pracovního volna, jde podle našeho názoru o nepojmenovanou jinou důležitou osobní překážku v práci podle § 199 zákoníku práce a zaměstnavatel je v daném případě povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci. Zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele za dobu trvání překážky v práci nepřísluší (ledaže by ji zaměstnavatel poskytl nad rámec zákona). Zaměstnanec je podle § 206 zákoníku práce povinen uvědomit zaměstnavatele o překážce v práci bez zbytečného průtahu a rovněž je povinen zaměstnavateli překážku v práci prokázat (např. předložením povolávacího rozkazu). Záleží na zaměstnanci, zda o pracovní volno požádá. Zákon nestanoví formu žádosti – může být písemná nebo ústní.
S ohledem na to, že zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci, není zde dán výpovědní důvod pro rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele. Zaměstnanec však sám může pracovní poměr výpovědí rozvázat, je také možné rozvázat pracovní poměr dohodou, shodne-li se na tom zaměstnanec se zaměstnavatelem. Pracovní poměr na dobu určitou skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán. Podle § 48 odst. 4 zákoníku práce pracovní poměr zaniká též smrtí zaměstnance. Podle § 48 odst. 3 zákoníku práce pracovní poměr cizince nebo fyzické osoby bez státní příslušnosti, pokud k jeho skončení nedošlo již jiným způsobem, končí
Asociace komunikačních agentur (AKA) přináší členům Hospodářské komory i veřejnosti přehledný souhrn, jak rozpoznat dezinformace ve veřejném a mediálním prostoru v souvislosti s aktuálním děním na Ukrajině (dokument dostupný ZDE). AKA zároveň společně s partnery připravila web sdružující pomoc Ukrajině od občanů nebo podnikatelů (www.stojimezaukrajinou.cz).
